Nyní se podívejme trochu blíž na stvoření člověka. V druhé a třetí kapitole první knihy Mojžíšovy (Genesis) se o tom píše podrobněji. V druhé kapitole je, že člověk byl Bohem stvořen: I učinil ho Bůh z hlíny země a vdechl do jeho tváře dech života a ožil člověk. Tak se stal člověk živoucím tvorem.A Bůh mu dal jméno Adam, to znamená ze země. Postavil ho do krásného prostředí, v Bibli nazvaném Eden. Je tam hojnost, stromoví a všechno je mu dáno. "Ze všech stromů smíš jíst, ale ze stromu poznání dobrého a zlého at' nejíš! Kdybys jedl, zemřeš!"To je stručná zpráva o prvním člověku.
Jakou asi máme představu? Možná se nám tlačí ta dětská. Jak Bůh modeluje jako dítě z hlíny země tělo a pak jde k němu a dýchne a- ožil člověk.Pozor!Dětská představa. Bůh je duch. On tvoří vše slovem, myšlenkou. A necítíš trošku rozpor? V 1.kapitole se říká "stvořil"Bůh člověka a já už vím, že to "stvořil znamená bez materiálu. A tady mám materiál- hlínu země. Jak to jde dohromady?
Dám vám milí přátele trochu naivní příklad: Přestav si že chceš židli. Půjdeš ke stolaři. Jenže on je člověk a my lidé tvoříme z materiálu.Zeptá se tě:"máš dřevo?"Ty řekneš "Nemám".On řekne:"Já taky ne. A máš po židli. Kdybys běhal od stolaře k stolaři, neměl dřevo a máš po židli.Tak bys sis řekl: "Já půjdu na Pána Boha, ten dělá bez materiálu. Pane Bože já potřebuji židli. Jakou chceš dubovou. Máš materiál. Nemám, proto jdu za tebou, protože ty mi ji Pane můžeš stvořit. A Bůh by řekl: "Velká je tvoje víra- budiž!" Před tebou by stála zbrusu nová židle. Saháš na ni- ona je z dubového dřeva- a přitom není z ničeho! Popsal bys ten děj takhle: "Pán Bůh mi učinil židli z dubového dřeva."To z dubového znaméná materiál z kterého je ta židle nyní, ne materiál, který Bůh potřeboval. On nepotřeboval.
Ta je nutno chápat: "I stvořil Bůh člověka."Nepotřeboval materiál, "učinil ho z hlíny země, " čili jaký člověk? Je hlína země. A zamyslete se nad tím, zda skutečně naše tělo je hlína zěmě. A stačí na to prachobyčejná učebnice ze somatologie, z nauky o těle, a víte. že naše tělo není z nějakých extra látek. Co je v našem těle? No, nejvíc je tam vody. Jak moc? Šedesát procent- no hodně vody. Voda, vždyt' ta teče ze země! To je materiál ze země. Většina vody! Potkáš dívku: ta je hezká! Putýnka vody. Ale nejen samá voda, prosím, ještě je v nás nějaký ten uhlík, křemík, nějaký ten vápník, trocha fosforu, tak dva hřebíky železa... A co je to?Přesně všechni tyto látky jsou v zemi. V Písmu je to po starodávnu řečeno. Přece nechceš, aby tam bylo napsáno, že se naše tělo skládá přesně z těch prvků co jsou v Mendělejově tabulce. Bůh to tenkrát zjevil prostě: "z hlíny země,"aby ti bylo jasné co jsi.
Ale to ještě není člověk. Kdy se stal člověk živým tvorem? "I vdechl do něho dech života" - do jeho tváře, oni si tehdy představovali, že to "sedí" v tváři, ten dech života. My zase tu představu, že to "sedí" v srdci. Dech života a ne můj, dech Boží. Čili něco, co je jako Bůh. A co teprve člověk. Čili obyčejná nauka, že člověk se skládá z těla a z nesmrtelné duše. Nic víc. A to jméno Adam to potvrzuje, poněvadž hebrejsky "země" je "Adamá"- Adam je ze země. Nic víc...
Ovšem nám se to tluče s těmi představami ze školy. My jsme zvyklí na tu galerii:
Hommo sapiens- a u toho je nakreslený člověk, pak je Neandrtálec- ta tvář trošku jinačí, zhrblý, ruce trošku delší, a pak je Pitekantropus erektus,a dál je tam Sinensis Hommo a celá ta řada... Tak jsme to měli v učebnicích a ted' si říkáš: A který z nich je ten Adam? Možná, že ti tu otázku učitel takto položil a ty, chudáčku, sis představoval nějak dětsky, že Pán Bůh uplácal Adama z bláta a ted' se díváš, kdo má vlastně pravdu?
Ale je to tak jednoduché. Vždyt' se podívej: Hommo sapiens: člověk, má tělo, to je hlína země a je sapiens, čili má rozum, svobodnou vůli- má duši- to je Adam,to je adamovec. Neandrtálec- hlína země, trošku jinak formovaná, no hlína země! Voda, fosfor...- má duši? Má rozum? To ještě nevíme, to se teprve zjišt'uje. Tak jestli má rozum- duši, tak je to Adam, jestli ne, tak to je ještě hlína země. Pitekantropus- hlína země- má-li rozum, je to člověk. Pak tehdy začíná člověk.
A není v Písmu napsáno, kdy to Bůh udělal a kdy ten dech života dal. Možná, že byla celá řada té hlíny v různých formách, možná byla i v té řadě ta opice. A v té chvíli, kdy do této hlíny země, at' už živé či mrtvé, nebo předtím žádné, Bůh vdechchl duši, začal člověk. Tak začíná člověk. A ty člověče máš rozum, hledej, zkoumej, studuj, kop, přemýšlej, jak vypadali ti staří.
Ono je to doslova dodnes. Kdy začíná člověk? Když se dvě buňky od otce a matky spojí. Hlína země. Hmotný počátek tvého budoucího života! A když se ty dvě buňky spojí, Bůh stvoří nesmrtelnou duši a začně existovat člověk. Člověk je hmotné tělo a nehmotná duše. A jsme adamovci. Máme vztah k zemi. My jsme z ní, z těch látek. A ten zásah Boží, ten je duchovní, ten není hmotný. A dětská představa - pryč sní! A je po potížích se stvořením Adama.
Podle knihy Velký náčelník dává Základní kurz křesťanské nauky od Josefa Soukupa
Koneckonců věda nedokáže jistojistě vyvrátit, že svět nestvořil Bůh. On mohl svět stvořit jakýmkoliv způsobem. Takže at´ už je evoluční teorie pravdivá nebo ne (stále je to jen teorie), naše víra tím nepadá.
http://www.distance.cz/rocnik-2006/59-rocnik-2006/3-cislo/726-vyvoj-nemuze-byt-vysledkem-nahodnych-mutaci
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.